Bosna a Hercegovina je zemí, která vás chytne za srdce svou syrovou krásou, pohnutou historií a neuvěřitelnou pohostinností. Zapomeňte na přeplněná turistická letoviska a vydejte se do samotného nitra Balkánu, kde se v úzkých uličkách sarajevské Baščaršije mísí vůně čerstvě pražené kávy s ozvěnami osmanské minulosti. Tato destinace nabízí fascinující koktejl kulturních vlivů, kde vedle sebe po staletí v míru stojí mešity, synagogy i křesťanské chrámy, což zemi dodává nezaměnitelnou atmosféru „evropského Jeruzaléma“. Od ikonického Starého mostu v Mostaru, který se hrdě klene nad smaragdovou hladinou Neretvy, až po burácející vodopády Kravica, jež působí jako vystřižené z exotického ráje – Bosna je neustálým útokem na všechny vaše smysly. Pokud plánujete osvěžení v těchto tyrkysových vodách, podívejte se na náš tip na koupání v Bosně a Hercegovině 2026.
V tomto obsáhlém průvodci vás provedeme těmi nejúžasnějšími kouty země, od nespoutané divočiny národního parku Una přes pohádkové středověké hrady v Jajce a Travniku až po kontroverzní bosenské pyramidy ve Visoku. Připravte se na cestu plnou dramatických kontrastů, kde divoká, civilizací nedotčená příroda soupeří o vaši pozornost s architektonickými skvosty a kde každé sousto autentické gastronomie vypráví příběh o prolínání světů. Bosna a Hercegovina už dávno není jen stínem minulosti; je to jedna z nejvíce fascinujících, cenově nejdostupnějších a nejvřelejších perel Evropy, kterou byste měli navštívit dříve, než ji definitivně zaplaví davy turistů. Aktuální doporučení pro cestovatele najdete na stránkách Ministerstva zahraničních věcí ČR.
V kostce: To nejdůležitější o Bosně
Obsah Článku
- Sarajevo: Fascinující metropole, kde se snoubí osmanská historie s moderní evropskou duší
- Sarajevo: Fascinující metropole, kde se snoubí osmanská historie s moderní evropskou duší
- Mostar a poklady Hercegoviny: Proč musíte vidět ikonický Starý most, dervišský klášter v Blagaj a kamenný Počitelj
- Mostar a poklady Hercegoviny: Proč musíte vidět ikonický Starý most, dervišský klášter v Blagaj a kamenný Počitelj
- Přírodní divy Bosny a Hercegoviny: Od tyrkysových vodopádů Kravica po nespoutanou divočinu národního parku Una
- Středověká cesta časem: Historické skvosty Jajce, Travnik a tajemné bosenské pyramidy ve Visoku
- Středověká cesta časem: Historické skvosty Jajce, Travnik a tajemné bosenské pyramidy ve Visoku
- Kompletní průvodce pro vaši cestu: Itinerář, praktické tipy na dopravu a to nejlepší z bosenské gastronomie
- Závěr
- Proč jet: Fascinující mix osmanské a evropské kultury, neuvěřitelná příroda a nízké ceny.
- TOP místa: Sarajevo, Mostar, vodopády Kravica a středověké Jajce.
- Doprava: Ideální je vlastní auto, trasa Sarajevo–Mostar je však nejhezčí vlakem.
- Jídlo: Ćevapi v somunu, burek a pravá bosenská káva jsou naprostou nutností.
- Doklady: Občanům EU stačí k návštěvě pouze platný občanský průkaz.
Sarajevo: Fascinující metropole, kde se snoubí osmanská historie s moderní evropskou duší
Sarajevo: Fascinující metropole, kde se snoubí osmanská historie s moderní evropskou duší
Sarajevo není jen hlavním městem Bosny a Hercegoviny; je to živoucí muzeum, kde se na každém rohu střetávají staletí dějin. Často se mu přezdívá „Jeruzalém Evropy“, a to ne kvůli prázdnému marketingu, ale kvůli unikátní realitě, kdy v okruhu několika set metrů vedle sebe po staletí stojí mešity, katolické katedrály, pravoslavné chrámy a synagogy. Atmosféra města je definována neuvěřitelným kontrastem mezi osmanskou architekturou starého bazaru a monumentálními budovami z dob rakousko-uherské monarchie, to vše zasazené do hlubokého údolí obklopeného majestátními Dinárskými horami. Pro srovnání, podobně unikátní atmosféru „městského moře“ a relaxace nabízí srbská Ada Ciganlija v Bělehradě.
Srdcem Sarajeva je bezpochyby Baščaršija, starý osmanský trh založený v 15. století. Jakmile vstoupíte do jeho úzkých dlážděných uliček, okamžitě vás pohltí vůně čerstvě mleté kávy, pečeného masa a sladkého sirupu z baklavy. Dominantou hlavního náměstí je Sebilj, ikonická dřevěná fontána v maurském stylu, u které se tradičně setkávají místní i turisté. Od Sebilje se větví uličky specializované na konkrétní řemesla. Nejslavnější je Kazandžiluk (ulice kotlářů), kde dodnes můžete slyšet rytmické klepání kladívek do mědi. Místní mistři zde vyrábějí vše od tradičních kávových souprav (džezva) až po ozdobné talíře, často s motivy sarajevských růží nebo orientálních vzorů.
Jen pár kroků od tržního ruchu se nachází Gazi Husrev-begova mešita, mistrovské dílo osmanské architektury a nejvýznamnější islámská stavba v zemi. Její nádvoří s fontánou pro rituální omývání (šadrvan) nabízí oázu klidu uprostřed rušného města. Právě zde, na rozhraní Baščaršije a modernější části města, najdete na dlažbě nápis „Sarajevo Meeting of Cultures“. Když se postavíte na tento bod a podíváte se jedním směrem, vidíte orientální Sarajevo s dřevěnými výlohami a minarety. Otočíte-li se o 180 stupňů, ocitnete se v neoklasicistní Vídni s honosnými fasádami a širokými bulváry. Podrobné informace o kulturním dění najdete na oficiálním portálu města Sarajevo.
Historie Sarajeva je však protkána i tragickými událostmi, které změnily svět. Latinský most, nenápadná kamenná stavba přes řeku Miljacku, se stal dějištěm atentátu na arcivévodu Františka Ferdinanda d’Este v roce 1914, což byl incident, který rozpoutal první světovou válku. Stát na místě, kde se psaly světové dějiny, je mrazivým, ale nezbytným zážitkem pro každého návštěvníka. Stejně silným symbolem je Vijećnica – sarajevská radnice a dříve národní knihovna. Tato pseudomaurská budova byla během obléhání města v 90. letech 20. století barbarsky ostřelována a vyhořela, čímž zanikly miliony nenahraditelných svazků. Dnes je však precizně zrekonstruována a slouží jako symbol nezlomnosti sarajevského ducha a kulturní hrdosti.
Pro nejlepší pohled na město je nutné vystoupat nad údolí. Moderní lanovka, obnovená v roce 2018, vás za pár minut vyveze z centra na horu Trebević. Cestou nahoru se před vámi rozprostře panorama Sarajeva s jeho nesčetnými minarety a hřbitovy, které svítí bíle na okolních svazích. Na vrcholu Trebeviće můžete prozkoumat opuštěnou bobovou dráhu z olympijských her v roce 1984, která je dnes pokryta fascinujícími graffiti a slouží jako oblíbené místo pro procházky v přírodě s výhledem na metropoli pod vámi.
Gastronomické zážitky v Sarajevu nejsou jen jídlo, je to rituál. Nemůžete odejít, aniž byste ochutnali pravý sarajevský ćevap v jedné z vyhlášených ćevabdžinic, jako je Željo nebo Hodžić. Servíruje se v nadýchané placce (somun) s nasekanou cibulkou a kajmakem (slaný mléčný krém). Stejně důležitá je bosenská káva, která se podává v měděné džezvě s kostkou cukru a kouskem rahat-lokumu (turecký med). Pít kávu v Sarajevu znamená nikam nespěchat – je to čas na „ćejf“, tedy čistý požitek z přítomného okamžiku a rozhovoru s přáteli. Sarajevo vás naučí zpomalit a vnímat krásu v detailech, ať už je to zvuk muezzina svolávajícího k modlitbě, nebo slunce odrážející se od hladiny Miljacky.
Mostar a poklady Hercegoviny: Proč musíte vidět ikonický Starý most, dervišský klášter v Blagaj a kamenný Počitelj
Mostar a poklady Hercegoviny: Proč musíte vidět ikonický Starý most, dervišský klášter v Blagaj a kamenný Počitelj
Jižní část Bosny a Hercegoviny, známá jako Hercegovina, je krajinou dramatických krasových hor, tyrkysových řek a sluncem zalitých vinic. Jejím nezpochybnitelným srdcem je Mostar, město, které ztělesňuje fascinující syntézu osmanské architektury a středomořského ducha. Dominantou, která nepotřebuje dlouhé představování, je Starý most (Stari Most). Tento architektonický skvost z 16. století, klenoucí se nad smaragdovou hladinou řeky Neretvy, je mnohem víc než jen spojnicí dvou břehů. Je symbolem nezlomnosti a usmíření. Poté, co byl během války v 90. letech zničen, byl s matematickou přesností zrekonstruován za použití původních technik a kamene tenelija, čímž si vysloužil místo na seznamu světového dědictví UNESCO. Pokud vás láká tato orientální historie, můžete ji porovnat s tím, co nabízejí nejlepší zážitky v Turecku.
Při návštěvě Mostaru byste neměli vynechat pozorování místních „skokanů“, kteří se za potlesku turistů vrhají z 24metrové výšky mostu do ledových vod Neretvy – tradice, která zde trvá po staletí. Po překonání mostu se ocitnete v uličkách starého bazaru Kujundžiluk. Vzduch je zde nasycen vůní čerstvě mleté kávy z džezev a rytmickým zvukem kladívek tepajících do mědi. Expert radí: Odbočte z hlavní turistické trasy do dvorů starých osmanských domů, jako je dům Bišćevićů nebo Muslibegovićů, které vám odhalí intimní pohled na život v dobách osmanské nadvlády s jejich typickými vyřezávanými stropy a klidnými vnitřními zahradami.
Blagaj: Mystika súfismu u pramene Buna
Jen necelých 12 kilometrů od Mostaru leží místo, kde se příroda snoubí s hlubokou spiritualitou. Blagaj Tekija, dervišský klášter postavený kolem roku 1520, je zasazen přímo do úpatí kolmé, 200 metrů vysoké skály. Právě zde vyvěrá Vrelo Bune, jeden z nejsilnějších a nejčistších krasových pramenů v Evropě, s průměrným průtokem 43 kubických metrů za sekundu. Pohled na bílou stavbu kláštera s dřevěnými prvky, kontrastující s tmavou jeskyní, z níž se valí křišťálová voda, je jedním z nejfotogeničtějších v celé zemi. Tento magický klid připomíná atmosféru, kterou lze zažít při návštěvě pobřeží Švédska, ačkoliv v naprosto odlišných kulisách.
Tekija nebyla pouhým obydlím, ale místem pro modlitbu a vnitřní rozjímání súfijských řádů. I dnes zde můžete pocítit neobyčejný klid (tzv. baraku). Pro hlubší pochopení místa je dobré vědět, že architektura kláštera reflektuje súfijskou filozofii – harmonii mezi člověkem, Bohem a přírodou. Doporučujeme posedět v některé z restaurací na břehu řeky a ochutnat místního pstruha (pastrmka), který je díky čistotě pramene vyhlášenou delikatesou. Kombinace šumu vody, chladivého vánku z jeskyně a historické architektury činí z Blagaje povinnou zastávku pro každého, kdo hledá víc než jen povrchní turismus. Oficiální informace o regionu nabízí stránky města Mostar.
Počitelj: Kamenné město, kde se zastavil čas
Pokud Mostar představuje energii a Blagaj spiritualitu, pak Počitelj je živoucím muzeem pod širým nebem. Tato středověká osada vybudovaná v přírodním amfiteátru nad řekou Neretvou byla strategicky klíčovou pevností pro uherského krále Matyáše Korvína i následné osmanské správce. Architektura Počitelje je unikátní směsicí středověkých evropských a osmanských prvků, které se dochovaly v téměř nezměněné podobě.
Výstup strmými, kameny dlážděnými uličkami k pevnosti (Kula) vyžaduje trochu úsilí, ale odměnou je dechberoucí panoramatický výhled na údolí Neretvy a střechy domů pokryté kamennými deskami. Dominantou obce je Šišman Ibrahim-pašova mešita z roku 1563, jejíž kupole a štíhlý minaret tvoří dokonalou siluetu proti vápencovým skalám. Počitelj je také známý svou uměleckou kolonií; světlo a stíny v jeho uličkách přitahují malíře z celého světa již od 60. let minulého století. Nezapomeňte si od místních žen koupit kornout čerstvých fíků nebo granátových jablek, které rostou přímo podél cest a podtrhují středomořský ráz, který byste hledali spíše při nákupech v Itálii.
Přírodní divy Bosny a Hercegoviny: Od tyrkysových vodopádů Kravica po nespoutanou divočinu národního parku Una
Vodopády Kravica: Tyrkysový amfiteátr v srdci Hercegoviny
Vodopády Kravica, nacházející se nedaleko města Ljubuški, jsou bezpochyby jedním z nejfotogeničtějších přírodních úkazů na celém Balkáně. Tento unikátní vápencový amfiteátr, vytvořený řekou Trebižat, dosahuje šířky přes 120 metrů, přičemž voda padá z výšky zhruba 25 metrů do smaragdově zbarveného jezera pod nimi. Geologicky se jedná o travertinové kaskády, podobné těm v chorvatském národním parku Krka, avšak Kravica si stále zachovává o něco autentičtější a méně komerční atmosféru. Podobně dramatickou a čistou přírodu nabízí i Island v roce 2026.
Pro zkušené cestovatele je nejlepší dobou k návštěvě jaro, kdy tání sněhu v horách zvyšuje průtok vody a vodopády se mění v burácející masu bílé pěny obklopenou bujnou vegetací. V letních měsících se naopak hladina uklidňuje a krystalicky čistá, byť ledová voda láká k osvěžujícímu koupání. Okolní flóra, tvořená fíkovníky, topoly a vinnou révou, vytváří přirozený stín a dotváří iluzi rajské zahrady. Za zmínku stojí i fakt, že sedimentace travertinu (tufu) je neustálý proces, díky němuž se profil vodopádů v průběhu staletí proměňuje, což z Kravice činí živoucí geologickou laboratoř pod širým nebem. Pro milovníky vodních ploch je zajímavým srovnáním také průvodce pro jezera v Albánii.
Národní park Una: Divoká krása Štrbačského buku
Zatímco jih země ovládá krasová vyprahlost Hercegoviny, severozápadní cíp Bosny v okolí Bihaće patří nespoutanému vodnímu živlu národního parku Una. Řeka Una, jejíž název údajně pochází z latinského „una“ (jediná), je považována za jednu z nejčistších a nejkrásnějších řek v Evropě. Dominantou parku je Štrbački buk, monumentální soustava kaskád a vodopádů dosahující výšky 24 metrů. Na rozdíl od klidnější Kravice je Una symbolem divočiny; její peřeje jsou vyhledávaným cílem pro rafting, který patří k nejlepším na kontinentu. Oficiální turistické tipy pro tuto oblast najdete na webu Visit BiH.
Ekosystém národního parku Una je domovem pro více než 170 druhů léčivých rostlin a vzácných živočichů, včetně medvědů hnědých a vlků, kteří obývají hluboké kaňony a neprostupné lesy lemující břehy řeky. Dalším skrytým klenotem v této oblasti je Martin Brod, kde se do Uny vlévá řeka Unac. Zdejší travertinové bariéry vytvořily unikátní systém vodopádů a jezírek přímo mezi domy místních obyvatel, což vytváří symbiózu mezi člověkem a přírodou, která je v dnešní Evropě již velmi vzácná. Pro milovníky ekoturistiky představuje Una absolutní vrchol bosenské přírodní nabídky.
Prales Perućica a NP Sutjeska: Evropská Amazonie
V jihovýchodní části země, na hranicích s Černou Horou, se rozkládá národní park Sutjeska, nejstarší a největší národní park v Bosně a Hercegovině. Jeho nejcennější částí je Perućica – jeden z posledních dvou dochovaných pralesů v Evropě. Tato oblast je tak vzácná a křehká, že vstup do ní je povolen pouze v doprovodu certifikovaných strážců parku. Stromy v Perućici, mezi nimiž dominují buky, jedle a smrky, dosahují stáří přes 300 let a výšky přesahující 50 metrů. Pokud hledáte podobně divoké horské scenérie, doporučujeme prozkoumat rumunské hory.
Srdcem pralesa je vodopád Skakavac, který se řítí z útesu vysokého 75 metrů do hluboké, zalesněné rokle. Výhled na něj z vyhlídky Dragoš Sedlo patří k nejsilnějším zážitkům, které může bosenská divočina nabídnout. NP Sutjeska je navíc korunován nejvyšším vrcholem země, horou Maglić (2386 m n. m.), pod nímž se v ledovcovém kotli nachází ledovcové jezero Trnovačko ve tvaru srdce. Kombinace vysokohorského reliéfu, glaciálních stop a reliktního pralesa činí z této oblasti povinnou zastávku pro každého seriózního horolezce a milovníka nedotčené přírody.
Vrelo Bune a krasové fenomény: Síla podzemních řek
Bosna a Hercegovina je zemí postavenou na vápenci, což dalo vzniknout fascinujícím krasovým pramenům. Nejpůsobivějším z nich je Vrelo Bune v Blagaji. Jedná se o jeden z nejmohutnějších krasových vývěrů v Evropě, kde z jeskyně pod 200 metrů vysokou skalní stěnou vytéká průměrně 43 metrů krychlových vody za sekundu. Průzračná a ledová voda řeky Buna vyvěrá s takovou intenzitou, že okamžitě tvoří dravý tok. Tato lokalita je fascinující nejen svou estetickou krásou, ale i hydrogeologickým původem; podzemní cesta vody z ponorné řeky Zalomka až k vývěru v Blagaji patří k nejdelším a nejsložitějším v dinárském krasu. Podobné krasové úkazy a termální prameny v Norsku ukazují, jak rozmanitá může být evropská hydrologie.
Podobný, byť o něco jemnější charakter má Vrelo Bosne na úpatí hory Igman u Sarajeva. Systém mnoha malých ostrůvků, propojených dřevěnými mosty přes křištálové potoky, které dávají vzniknout řece Bosně, představuje dokonalou ukázku klidnější tváře bosenské přírody. Tyto prameny nejsou jen zdrojem pitné vody, ale jsou hluboce zakořeněny v místní identitě jako symboly čistoty a nezničitelné životní síly, která vyvěrá z hlubin země.
Středověká cesta časem: Historické skvosty Jajce, Travnik a tajemné bosenské pyramidy ve Visoku
Středověká cesta časem: Historické skvosty Jajce, Travnik a tajemné bosenské pyramidy ve Visoku
Jajce: Královské město a vodopád v srdci civilizace
Jajce nepředstavuje pouze další zastávku na turistické mapě Bosny a Hercegoviny; je to unikátní průsečík přírodních krás a hluboké historie. Dominantou, která město proslavila po celém světě, je Plivský vodopád. Tento sedmnáct metrů vysoký přírodní úkaz se nachází přímo v centru, kde se řeka Pliva v dramatickém skoku vlévá do řeky Vrbas. Jajce je tak jedním z mála měst na světě, které se může pochlubit vodopádem v samotném urbanistickém jádru. Město však nese i hrdý titul „královské“, neboť bylo posledním sídlem bosenských králů. Podobný historický význam má pro své sousedy Lublaňský hrad ve Slovinsku.
Historické centrum je korunováno mohutnou citadelou, jejíž hradby nabízejí panoramatický výhled na okolní hory. Pod povrchem Jajce se skrývají další poklady – unikátní podzemní katakomby z 15. století, které nechal vytesat vévoda Hrvoje Vukčić Hrvatinić pro svou rodinu. Jsou pozoruhodné svou architektonickou čistotou a atmosférou, která vás okamžitě přenese do středověku. Pro milovníky ještě starších dějin je zde chrám boha Mithry, pozůstatek z římské éry. Nedaleko města pak leží Velké a Malé Plivské jezero, kde najdete „Mlinčići“ – skupinu dvaceti historických vodních mlýnků na obilí. Tyto malé dřevěné stavby na kůlech jsou dokladem technické vynalézavosti předků. Podrobnější informace o historii města najdete na oficiálním webu Jajce.
Travnik: Rezidence vezírů a orientální duše Bosny
Travnik, město sevřené v úzkém údolí řeky Lašvy, bývalo po více než století a půl hlavním městem bosenského pašalíku. Právě zde sídlilo 77 osmanské vezírů, což městu vyneslo přezdívku „evropský Istanbul“. Atmosféra orientu je zde stále hmatatelná, zejména při výstupu na pevnost Stari Grad. Tato impozantní fortifikace z 15. století je jednou z nejlépe dochovaných v zemi a uvnitř jejích hradeb dnes najdete expozice věnované tradičnímu životu a řemeslům. Pokud vás zajímají královské rezidence, nenechte si ujít ani Královský palác ve Stockholmu.
Srdcem náboženského a společenského života je Šarena džamija neboli Barevná mešita. Její název odkazuje na neobvykle bohatou vnější i vnitřní výzdobu s květinovými motivy, která je v islámské architektuře tohoto regionu vzácná. Pod mešitou se nachází historické tržiště, kde můžete dodnes pocítit tep starého obchodu. Žádná návštěva Travniku by nebyla úplná bez zastávky u pramene Plava Voda. Tento křišťálový vývěr vody je obklopen tradičními restauracemi, kde se podává proslulý travnický sýr a káva v džezvě. Travnik je rovněž neodmyslitelně spjat se jménem Iva Andriće, nositele Nobelovy ceny za literaturu. Jeho rodný dům nabízí hluboký vhled do mentality a historie „bosenského mikrosvěta“.
Visoko: Záhady pyramid v údolí králů
Poslední zastávkou na této historické ose je Visoko, město, které v roce 2005 šokovalo svět tvrzením, že okolní kopce jsou ve skutečnosti nejstaršími pyramidami na planetě. Ačkoliv oficiální věda zůstává k teorii archeologa Semira Osmanagiće skeptická, Visoko se stalo globálním centrem pro badatele. Pyramida Slunce dominuje krajině svým pravidelným tvarem. I bez ohledu na vědecké kontroverze nabízí Visoko fascinující historickou vrstvu – na vrcholu Visočice se nacházejí zbytky středověkého města Visoki, kde byly podepisovány důležité listiny bosenského státu a kde sídlil první král Tvrtko I. Kotromanić.
Nejpůsobivější částí návštěvy Visoka je bezpochyby podzemní labyrint tunelů Ravne. Tato síť chodeb, nacházející se několik kilometrů od pyramid, je předmětem neustálého čištění a výzkumu. Tunely jsou známé svou specifickou mikroklimatickou stabilitou a vysokou koncentrací záporných iontů. V chodbách jsou k vidění obrovské keramické bloky, tzv. megality, které jsou zdobeny záhadnými symboly. Procházka těmito tunely je zážitkem, který kombinuje archeologii s hlubokým pocitem klidu. Visoko tak zůstává místem, kde se potkává vědecká zvídavost s nefalšovaným úžasem nad tajemstvími, která naše země možná stále ukrývá.
Kompletní průvodce pro vaši cestu: Itinerář, praktické tipy na dopravu a to nejlepší z bosenské gastronomie
Ideální itinerář: Od městského tepu k divoké přírodě
Prozkoumat Bosnu a Hercegovinu vyžaduje čas, ale pokud máte k dispozici 7 až 10 dní, stihnete nasát to nejpodstatnější. Ideálním výchozím bodem je Sarajevo, kde byste měli strávit alespoň dva dny. První den věnujte historickému centru Baščaršija a tragické historii spojené s obléháním města (Tunel spásy), druhý den vyjeďte lanovkou na horu Trebević za panoramatickými výhledy a opuštěnou bobovou dráhou z olympiády v roce 1984. Pokud plánujete i jiné městské výlety, mohl by vás zajímat náš průvodce, co vidět v Praze.
Ze Sarajeva se vydejte směrem na jih do Hercegoviny. Cestou se zastavte v Konjici, kde můžete navštívit Titův atomový bunkr – technický unikát skrytý v horách. Pokračujte do Mostaru, jehož Starý most je ikonou země. Zde stačí jedna noc, abyste si užili večerní atmosféru bez davů jednodenních turistů. Z Mostaru je to jen skok k dervišskému klášteru v Blagaji a do opevněného městečka Počitelj, které vypadá jako z pohádek Tisíce a jedné noci.
Pokud hledáte přírodu, závěr cesty směřujte buď na západ k vodopádům Kravica a do národního parku Una u města Bihać, nebo na východ do národního parku Sutjeska. Sutjeska nabízí nejstarší prales v Evropě (Peručica) a výstup na nejvyšší horu Bosny, Maglić. Tento okruh kombinuje orientální historii i syrovou balkánskou divočinu. Než vyrazíte, ověřte si, kolik stupňů je v letadle a jak se sbalit na cestu.
Doprava: Na co se připravit na bosenských cestách
Nejlepším způsobem, jak Bosnu poznat, je vlastní nebo půjčený automobil. Veřejná doprava je sice levná, ale často pomalá a omezená. Vlakové spojení je řídké, s jednou významnou výjimkou: trasa Sarajevo–Mostar. Tato trať je považována za jednu z nejkrásnějších v Evropě, vlaky jsou moderní, klimatizované a výhledy na kaňon řeky Neretvy jsou naprosto dechberoucí. Při řízení v horských úsecích pamatujte na bezpečnost a mějte v pořádku auto, aby vás nepřekvapilo například poškozené čelní sklo.
Při řízení se připravte na to, že dálniční síť je stále ve výstavbě. Hlavní tahy (magistrály) jsou v dobrém stavu, ale vedou skrze hory, takže počítejte s velkým množstvím zatáček a nižší průměrnou rychlostí. Bosenská policie velmi často měří rychlost, zejména v obcích, a pokuty jsou pro cizince vyžadovány na místě. Specifikem jsou také toulavá zvířata na silnicích ve venkovských oblastech a občasný výskyt nevybuchlé munice mimo vyznačené cesty v horách – vždy se držte vyšlapaných tras a sledujte varovné cedule. Aktuální předpověď počasí pro cestu sledujte na webu Federálního hydrometeorologického ústavu.
Při přechodu hranic (zejména u Neumu, jediného bosenského koridoru k moři) buďte trpěliví. V letní sezóně mohou čekací doby dosáhnout i několika hodin. Nezapomeňte si zkontrolovat, zda vaše autopojištění (zelená karta) platí i pro Bosnu a Hercegovinu, protože na hranicích je to jedna z prvních věcí, kterou celníci kontrolují. Pro milovníky levného městského objevování máme také tip, jak na levnou dovolenou v Lisabonu.
Naplánujte si svou balkánskou cestu s Invia.cz
Objevte nejširší nabídku zájezdů, ubytování a letenek do celého světa, včetně fascinujících koutů Balkánu. S Invií máte jistotu nejlepší ceny a profesionálního servisu.
Gastronomie: Více než jen maso na grilu
Bosenská kuchyně je fascinujícím mixem vlivů osmanských, rakousko-uherských a lokálních balkánských tradic. Základním kamenem je bezpochyby Ćevapi. Zapomeňte na mražené polotovary – v Bosně se jedná o rituál. Existují regionální rozdíly: sarajevské ćevapi jsou tradičně jen z hovězího masa a soli, zatímco ty z Travniku bývají šťavnatější díky směsi mas a specifickému potírání lepiny (chlebové placky) vývarem. Podobně silnou tradici má i polská kuchyně se svými sytými pokrmy.
Další kapitolou je Pita. V Bosně platí přísné pravidlo: pouze ta s masem se nazývá Burek. Ostatní varianty mají své názvy – Sirnica (se sýrem), Zeljanica (se špenátem a sýrem) nebo Krompiruša (s bramborami). Tyto koláče se pečou pod kovovým poklopem zasypaným žhavým popelem (ispod sača), což jim dodává nezaměnitelnou křupavost. Pokud se chcete inspirovat u sousedů, podívejte se, co ochutnat v Černé Hoře.
Milovníci „pomalého jídla“ musí ochutnat Bosanski lonac – směs masa a zeleniny dušenou v keramickém hrnci několik hodin, nebo Klepe, což jsou bosenské ravioli plněné mletým masem a přelité česnekovým jogurtem. Sladkou tečkou je pak Baklava nebo Hurmašice, které jsou extrémně sladké a sirupové. Vše zapijte pravou bosenskou kávou. Na rozdíl od turecké se káva v Bosně vaří v džezvě, ale pije se z malých šálků (fildžan), přičemž cukr se do kávy nemíchá, ale přikusuje se k němu kostka cukru nebo lokum (želé).
Závěr
Bosna a Hercegovina je destinací, která vás chytne za srdce a už nepustí. Od chvíle, kdy se poprvé ztratíte v úzkých uličkách fascinujícího Sarajeva, kde se Východ setkává se Západem, až po dechberoucí pohled na ikonický Starý most v Mostaru, vás tato balkánská perla nepřestane překvapovat. Není to jen o bohaté historii, která na vás dýchne ve středověkém Jajce, Travniku či u tajemných pyramid ve Visoku. Je to také o nespoutané přírodě, která nabízí osvěžení u tyrkysových vodopádů Kravica nebo nekonečné dobrodružství v divočině národního parku Una.
Tato okouzlující země v sobě ukrývá dokonalý mix pro každého cestovatele. Ať už hledáte hluboké kulturní zážitky, úchvatné přírodní scenérie, nebo se chcete jen plně ponořit do místní pohostinnosti u šálku pravé bosenské kávy a vynikajícího tradičního ćevapi, Bosna vám to nabídne plnými doušky. Doufáme, že vám náš kompletní průvodce poskytl dostatek inspirace a užitečných praktických tipů k tomu, abyste mohli vyrazit na cestu s naprostou jistotou. Sbalte si kufry, nechte se unášet pohodovým balkánským rytmem a objevte na vlastní oči ta absolutně nejhezčí místa, která Bosna a Hercegovina nabízí. Vaše nezapomenutelné životní dobrodružství může začít právě teď.
Často kladené otázky (FAQ)
Jaká je nejlepší doba pro návštěvu Bosny a Hercegoviny?
Ideální doba pro návštěvu je od května do června a následně v září a říjnu. V těchto měsících je počasí příjemné pro poznávání měst i turistiku, a vyhnete se největším letním vedrům, která v Hercegovině často přesahují 40 °C.
Je v Bosně a Hercegovině bezpečno?
Ano, Bosna a Hercegovina je pro turisty bezpečná země s nízkou mírou kriminality. Hlavním specifikem je historické riziko nevybuchlé munice v odlehlých horských oblastech; důrazně se proto doporučuje držet se značených turistických cest a sledovat varovné cedule.
Jaká je měna v Bosně a Hercegovině a lze platit kartou?
Oficiální měnou je konvertibilní marka (BAM/KM), která je pevně vázána na euro (1 EUR = 1,95 KM). Ve větších městech, supermarketech a na čerpacích stanicích lze běžně platit kartou, ale v menších městech, na tržnicích a v soukromých penzionech je nutná hotovost.
Domluvím se v Bosně anglicky?
V turistických centrech, jako je Sarajevo a Mostar, a u mladší generace se anglicky domluvíte bez problémů. V odlehlejších oblastech je angličtina méně častá, ale místní jsou velmi vřelí a vždy se snaží pomoci i přes jazykovou bariéru.
Potřebuji pro cestu do Bosny a Hercegoviny cestovní pas?
Občanům České republiky a ostatních zemí EU stačí pro vstup do země a pobyt do 90 dnů platný občanský průkaz se strojově čitelnou zónou. Cestovní pas tedy není nezbytně nutný, pokud cestujete za účelem turistiky.

