Výstava Pixar – 30 let animace

Kdo z nás by neznal filmy z produkce Pixar Animation Studios? Tato dceřinná společnost firmy Walt Disney Company má na svém kontě několik známých i méně známých animovaných filmů, jako je například Život brouka, Úžasňákovi či například Ratatouille. Od 15. února do 26. května 2019 se koná na pražském Výstavišti, v prostorách Křižíkových pavilonů výstava s názvem „Pixar – 30 let animace“, která představuje historii i současnost tohoto filmového studia a způsob tvorby animovaných filmů od těch nejrenomovanějších tvůrců. I my jsme se byli na výstavě podívat, a teď vám přinášíme pohled na to, jak se nám tam líbilo.

A jak vlastně takový animovaný film vzniká? Jeho realizace začíná už u scénáře. Scénář popisuje co se ve filmu děje a co se komu děje. Tento „manuál“ představuje detailní popis emocí a vývoj, kterým postavy projdou.

Na vzniku takového filmu se podílí řada umělců, kteří na novém filmu pracují i celé roky. V těchto filmech nejsou žádní skuteční herci, ani žádné skutečné scény. Vše je dokonalým světem, který od základů vytváří tým umělců a animátorů. Celý proces probíhá od základních myšlenek, přes prvotní nákresy k počítačovým modelům až nakonec se divák ocitne ve světě plném barev, fascinujících a milých postaviček, zvuků a hudby.

Aby scénáristé filmu získali nějakou konkrétní vizuální podobu svého filmu, vznikají nejprve takzvané storyboardy. Tyto kresby představují už jednotlivé scény tak, jak to bude již ve filmu. Tyto kresby jsou takovým odrazovým můstkem, tedy nikoliv striktně dané instrukce. Tyto storyboardy se často přeskupují, proměňují, mažou a doplňují dokud není příběh zcela přehledný, nejpůsobivější a nejsmysluplnější.

Následně autoři obrázkového scénáře předají své kresby střihačům, kteří mají za úkol převést kresby do videoformátu, tzv. „reels“ či „animatics“. Musí přitom dbát na přesné načasování, doplnit prozatimní dialogy a zvukové efekty a nakonec také hudbu a to přesně tak, aby bylo možno příběh vnímat v podobě, která je co nejblíže finální podobě animovaného filmu.

Po storyboardu následuje návrh tzv. „colorscript“, který nabízí jakousi mapu emocionálního oblouku. Příběh se tu představuje pomocí širších barevných tahů. Zvláštní pozornost je věnována právě barvám a jejich odstínu a sytosti, neboť to vše podtrhuje celkovou atmosféru, kterou má daná scéna vyjadřovat.

Při tvorbě postav a jejich filmových charakterů spolupracuje režisér s vedoucím výpravy a hlavně s týmem dalších umělců. Zpočátku každý umělec nakreslí více verzí postav a prostředí. Zde je kladen velký důraz na všechny detaily. Finální podoba postav by měla co nejpřesněji vystihovat charakter postav, jejich chování i emoce. Rovněž se volí ty návrhy, které co nejvěrněji odpovídají prostředí, které postavičky obývají.

Jakmile režisér tento plán schválí vytvoří umělci návrh, podle kterého pak již digitální animátoři vytvářejí modely postav. Tyto modely přenášejí detaily, které byli navrženy do speciálních instruktážních návodů, které slouží jako podklad pro složité 3D návrhy.

Na základě připravených kreseb vytvoří sochaři 3D modely z hlíny. Tyto makety se tak stanou velmi cennou pomůckou, která umožňuje podívat se na postavu ze všech možných úhlů. Tvůrci tyto makety využívají k tomu, aby si ověřili jak jednotlivé části těla postav fungují jako celek.

Než na filmu začnou pracovat animátoři, je nutné nahrát finální verzi všech dialogů. Nejprve zvukaři natočí hlasy herců. Animátoři poté sledují slova herců a tón a snaží se s nimi sesynchronizovat pohyby a emoce jednotlivých postav.

3D animátoři poté vytvářejí postavy a výpravu na základě podkladů kreseb, modelových balíčků a maket, které jim poskytne umělecké oddělení. Tito animátoři rozhodují o tom, jak a kde přesně se bude tělo postavičky ohýbat či otáčet a jak jednoduché, či naopak složité budou jeho pohyby. V procesu zvaném „rigging“ se do modelu postavičky vloží tisíce kontrolních bodů (avars), které animátorům umožňují s postavičkami manipulovat s velkou přesností. Modely postaviček se „stavějí“ po etapách. Podobně je tomu i v případě výpravy a rekvizitami.

Toto oddělení je zodpovědné za umístění kamery a celkové postavení scény. Určuje základní rozmístění digitálních postav na pozadí scén i to, jakým směrem se budou postavy v každém záběru pohybovat.

V této fázi se přidávají další detaily (dýchání, pohyby nohou). Nakonec animátoři zpracovávají složitou mimiku postavy. Musí přitom sledovat tisíce na sobě nezávislých pohybů obličeje synchronizovat s již připraveným dialogem.

Hudební skladatel skládá hudební doprovod na základě již takřka dokončené finální verze filmu. Hudba by měla rozvíjet jednotlivá témata a umocňovat proměnlivé emoce, jež v nás film vyvolává. Animované postavičky žijí v uměle vytvořeném světě. Tady ale žádné vzájemné interakce postav nevydávají žádné zvuky a proto musí všechny zvuky vytvářet zvukaři.

Všechny zvukové komponenty je třeba smíchat dohromady, vyvážit a nastavit tak, aby v každé sekvenci zazněly naprosto přesně a synchronizovaně s obrazem.

Všechny prvky, které spolu vytvářejí film je třeba propojit tak aby vytvořily přesvědčivý výsledný produkt, aby divák zapomněl, že se dívá na animovaný film.

Takto tedy vzniká animovaný film. V prostorách Křižíkových pavilonů se nachází nespočet kreseb, výtvarných a sochařských návrhů, které vytvářejí celou podstatu filmu. Výstava seznamuje své návštěvníky s filmy, které vznikaly již od 80. let, až po ty nejnovější. První filmy z tohoto studia vyšli již kolem roku 1987, ten nejnovější, který výstava představuje, pak v roce 2013.

Z produkce tohoto studia vznikla celá řada filmů. Některé se nám líbí více, jiné méně. Jedná se například o filmy Toy Story: Příběh hraček (všechny tři díly), Život brouka (1998), Příšerky s. r. o. (2001) a Univerzita pro příšerky (2013), Hledá se Nemo (2003), Úžasňákovi (2004), Auta (2006) a také Auta 2 (2011), Ratatouille (2007), Vall-i (2008), Vzhůru do oblak (2009), Rebelka (2012), V hlavě (2015), Hodný dinosaurus (2015) a nejnovější film Coco (2017).

Musím tedy kriticky uznat, že výstava byla designově povedená. Návštěvníci se mohou dozvědět spoustu informací jak o animovaných filmech, tak i o procesu jejich výroby a spoustu dalších informací. Co nás ale zklamalo byla velikost výstavy.

Více se o výstavě můžete dočíst zde.

 

Who wouldn’t know Pixar Animation Studios movies? This Walt Disney Company subsidiary has several well-known and lesser-known animated films, such as Beetle Life, The Incredibles, and Ratatouille, for example. From February 15 to May 26, 2019, an exhibition entitled „Pixar – 30 Years of Animation“ takes place at the Prague Exhibition Grounds, in the premises of Křižík Pavilions, which presents the history and present of this film studio and the way of making animated films from the most renowned filmmakers. We were also at the show, and now we bring you a look at how we liked it.

And how does such an animated film actually come about? Its realization begins with the script. The scenario describes what is happening in the film and what happens to whom. This „manual“ is a detailed description of the emotions and developments that a character will go through.

Many artists have been involved in the creation of this film and have been working on the new film for years. There are no real actors in these movies, no real scenes. Everything is a perfect world that is fundamentally created by a team of artists and animators. The whole process runs from basic thoughts, through primitive sketches to computer models, and finally the viewer finds himself in a world full of colors, fascinating and nice characters, sounds and music.

First of all, so-called storyboards are being created for filmmakers to get a specific visual appearance of their film. These drawings represent individual scenes as they will be in the film. These drawings are such a springboard, not a strictly given instruction. These storyboards are often rearranged, transformed, deleted and complemented until the story is completely clear, most impressive and meaningful.

Subsequently, the authors of the picture scenario pass on their drawings to editors who have the task of converting the drawings into a video format, called „reels“ or „animatics“. At the same time, he must pay attention to the exact timing, to supplement the interim dialogues and sound effects, and finally to the music in such a way that the story can be perceived as close to the final animated film.

The storyboard is followed by a „colorcript“ proposal that offers a kind of map of the emotional arc. The story is presented here with wider color strokes. Special attention is paid to the colors and their hue and saturation, as this underlines the overall atmosphere that the scene should express.

When creating characters and their film characters, the director works with the stage manager and most of all with a team of other artists. Initially, each artist draws multiple versions of characters and backgrounds. Here is a great emphasis on all the details. The final form of the characters should describe the characters, their behavior and emotions as accurately as possible. It also chooses those designs that are as faithful as possible to the environment that the characters inhabit.

Once the director approves this plan, the artist will create a design that then the digital animators are already creating character models. These models transmit details that have been designed into special instruction manuals that serve as a basis for complex 3D designs.

Based on the drawings, the sculptors create 3D models of clay. These mock-ups will become a very valuable tool that allows you to look at the character from any angle. The makers use these mockups to verify how the individual parts of the body work as a whole.

You must upload the final version of all dialogs before animators start working on the movie. First, the sound engineers make the actors‘ voices. The animators then follow the actors‘ words and tone and try to synchronize the movements and emotions of the characters with them.

3D animators then create characters and expeditions based on artwork, model packages, and mockups provided by the art department. These animators decide how and where exactly the body will bend or rotate and how simple or complicated its movements will be. In a process called „rigging“, thousands of control points (avars) are inserted into the character model to allow the animators to manipulate the characters with great precision. Character models are „built“ in stages. The same is true of the expedition and props.

This department is responsible for the location of the camera and the overall scene position. It determines the basic layout of digital characters in the background of the scenes as well as the direction in which the characters move in each shot.

 

 

Share

Add a Comment

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

error: Content is protected !!