Večerní prohlídka Staroměstské radnice

Dnes jsme měli jedinečnou příležitost zúčastnit se s Pražskou vlastivědou, večerní prohlídky Staroměstské radnice. Prohlídka začínala v 8 hodin večer. Radnicí nás provedl pan Daniel Rejman, kterému bychom tímto chtěli vyjádřit velké poděkování za úžasnou prohlídku. V rámci prohlídky jsme měli možnost prohlédnout si historické interiéry Radnice, románské podzemí a nakonec se nám naskytl dechberoucí noční výhled na celou Prahu. Prohlídka trvala přibližně hodinu a půl.

S panem Rejmanem jsme se sešli před dřevěnými dveřmi, které ústí do vstupní haly, která je velmi bohatě dekorovaná mozaikou. Můžeme na ní vidět výjevy z velmi bohaté historie Prahy.

Staroměstská radnice byla založena na základě povolení krále Jana Lucemburského v roce 1338 jako nejstarší pražská radnice. Jejím sídlem se stal jeden z domů na Staroměstském náměstí. V následujících staletích byla radnice rozšiřována o další objekty a přestavována. Z tehdejší Staroměstské radnice se však do dnešních dnů zachovalo pouze jižní křídlo, tvořené pěti historickými domy. Celý severovýchodní trakt byl značně poničen v poslední den 2. světové války – 8. května 1945. Jeho trosky byly záhy strženy a na jejich místě vzniklo prostranství se stromy. V současné době je budova využívána k reprezentačním účelům pražského primátora, který zde přijímá nejvýznamnější návštěvy.

Svou návštěvu jsme začali v prvním patře radniční věže, a to v kapli Panny Marie. Její výzdoba byla v minulých letech několikrát upravována, na což upozorňují dřevěné pamětní desky vlevo od vstupu. Kaple je ukončena pětibokým arkýřem, po jehož stranách jsou osazeny novogotické sochy sv. Anny a sv. Josefa z roku 1887. Vznikly podle návrhu Bernarda Otty Seelinga. Malířská výzdoba je z 19. století. Nástěnné malby v bocích arkýře se datují do roku 1481.

Nedílnou součástí kaple jsou i plastiky dvanácti apoštolů. Ačkoliv orloj pochází již z roku 1410, sošky musely být znovu vyřezány po roce 1945, kdy byly po požáru částečně poškozeny.

Z kaple přecházíme do Obecní síně, která byla středobodem celé radnice. V těchto prostorách se projednávaly nejdůležitější záležitosti týkající se správy Starého Města pražského. V dřívější době sloužil tento sál také jako svatební síň. Její interiér je nicméně zcela nový. Původní renesanční místnost byla zničena v květnu roku 1945, z dřívější doby se dochovaly pouze dva vstupní novogotické portály. Dominantou síně je tapiserie se znakem Prahy. Stěny zdobí portréty pražských primátorů, kteří stáli v čele města v 17. a 18. století. Autoři bohužel nejsou známí. Tyto obrazy byli součástí kolekce 33 primátorských portrétů, které visely na Staroměstské radnici až do konce druhé světové války.

Pozorný návštěvník si určitě všimne dominantního dřevěného schodiště, které skrývá jednu místní raritu. Pod schodištěm se skrývají malá dvířka, která vedou do středověkého vězení, kde byli mj. vězněni někteří z účastníků na protihabsburském povstání, kteří byli v roce 1621 popraveni na Staroměstské radnici (tuto událost stále připomíná 27 křížů, které se nachází na chodníku z boku budovy Staroměstské radnice  – pozn. autorky).

Dále s prohlídkou pokračujeme do Staré radní síně. Tato místnost se řadí k nejcennějším historickým interiérům Staroměstské radnice. Díky své architektuře a krásné výzdobě můžeme říci, že to je nejpůvabnější pozdně gotický sál v Evropě. Největší chloubou této místnosti je plastika Krista Trpícího z počátku 15. století. Můžeme také na této soše obdivovat konzoly ve tvaru anděla, který nese latinský nápis „Suďte spravedlivě, synové člověka.“ Toto odkazuje na dobu, kdy radní síň sloužila jako soudní síň. Na tuto významnou funkci dodnes upozorňuje bohyně spravedlnosti (Justice) na barokních kachlových kamnech, které se nacházejí v rohu místnosti. Tyto kamna patří k největším, která se na území dnešní České republiky podařilo zachovat. Do těchto kamen se přikládalo ze zadní místnosti, a to hlavně z toho důvodu, aby páni radní a konšelé, nebyli při svých zasedáních nikým rušeni.

Tato místnost vyniká krásným gotickým obložením a profilovaným trámovým stropem.  Tento strop je opatřen kazetami s renesančními malbami, které pocházejí ze 16. století a pozlacenými řetězy. Tyto řetězy původně sloužily k ochraně města a na noc uzavíraly některé pražské ulice. Do radní síně byli přeneseny v roce 1638.

Nad vstupními dveřmi můžeme obdivovat nejstarší podobu znaku Starého Města pražského. Nad portály lze sledovat jeho vývoj – nejstarší z 15. století, dále barokní ze 17. století a nejnovější znak, který byl vyhotoven v roce 1928, tedy přesně deset let po vzniku samostatné Československé republiky.

Malé erby, které jsou vidět těsně pod stropem místnosti, patří staroměstským řemeslnickým cechům z 15. a 16. století – najdeme zde například znaky rybářů, zlatníků, hrnčířů nebo ševců.

Vitrážová okna nesou letopočty významných událostí. Ze stejného období pochází i bohatě řezané novogotické židle, které nesou znak Prahy a také primátorské křeslo. Největší zajímavostí této místnosti jsou i velmi cenné novogotické lustry, které se řadí k vůbec prvním elektrifikovaným svítidlům na českém území. K vůbec nejnovějším interiérovým doplňkem této místnosti jsou secesní kryty ústředního topení, které byli vytvořeny podle návrhu architekta Josefa Chochola v roce 1910.

Tato místnost má také svou černější stránku. V roce 1483 se stala dějištěm defenestrace. Na dlažbu byl z okna vyhozen purkmistr Jan od Klobouků. Tento pád sice přežil, ale později byl i se zlomenýma nohama odvlečen na Staroměstské náměstí, kde byl popraven.

Do předsálí zasedacího sálu vedou unikátní dveře, které pochází z roku 1619 – jedná se o jedny z mála renesančních intarzovaných dveří, které se v Praze dochovaly. V horní části se nachází vyobrazení Spravedlnosti, níže pak alegorie Síly. Tyto dveře byly původně součástí Malostranské radnice a do té Staroměstské, byly přeneseny až v roce 1854. Z vnější strany jsou vsazeny do portálu z červeného mramoru, který je symbolem nizozemské renesance v Praze.

Na stěnách můžeme obdivovat dvě lunety od Václava Brožíka, slavného českého malíře 19. století. Tyto obrazy zobrazují významné osobnosti českých dějin – například Karla IV. při zakládání pražské univerzity v roce 1348 a Jana Amose Komenského na radnici v Amsterdamu. Obrazy představují návrh výzdoby historické budovy Národního muzea, kde byly později provedeny ve formě fresek.

Váza vedle vchodu je zhotovena z modrého sévreského porcelánu, byla v roce 1901 darována Praze městem Paříží. Secesní podstavec, který nese znaky obou měst navrhl Antonín Balšánek, který byl významným představitelem novorenesanční a secesní architektury  a řídil i stavbu Obecního domu na Náměstí Republiky.

Následující místnost je Brožíkův sál. Oproti ostatním vyniká svou velikostí – zabírá svou výškou dvě patra a půdorys celé budovy. Tento sál vznikl v roce 1879, a dnešní pozdně secesní podobu jí v roce 1910 vtiskl architekt Josef Chochol. Do konce druhé světové války, v tomto sále zasedalo pražské zastupitelstvo, v současnosti sál využívá primátor hlavního města Prahy ke slavnostním aktům. Sál je pojmenovaný podle malíře Václava Brožíka, který je autorem dvou rozměrných pláten. První z nich „Jan Hus před koncilem kostnickým 1415“ zachycuje poslední chvíle života středověkého kněze a kazatele Jana Husa, který byl za kritiku církevních poměrů označen za kacíře a odsouzen k trestu smrti upálením. Druhé plátno návštěvníkům přibližuje volbu Jiřího z Poděbrad českým králem roku 1458 v budově Staroměstské radnice, v dnes již neexistujícím východním křídle. Rozměry plátek jsou 5×7,3 metrů a každý z obrazů váží zhruba 600 kilogramů. Na zakoupení obrazu, kde je Jan Hus se pořádala národní sbírka, obraz stál zhruba 60 milionů korun.

Se zasedacím sálem sousedí Jiříkova síň, která je pojmenovaná podle Jiřího z Poděbrad. Jeho osobnost připomíná busta v čele místnosti. Z bílého mramoru ji roku 1873 vytvořil sochař Tomáš Seidan. Stěny nesou fragmenty nástěnných maleb – můžeme rozeznat gotické hradby nebo madonu s dítětem. Můžeme zde obdivovat i strop, který se zachoval ze 16. století. Obraz, jehož autorem je Karel Liebscher znázorňuje panoramatický pohled na královské město v roce 1902. Secesní rám nese nápis „Praha – hlava království českého“ a zdobí ho mnoho zvířecích motivů.

Další částí naší prohlídky, a neméně zajímavou částí, je románské podzemí. Je to vlastně taková malá exkurze do nejstarších dob Starého města. Jeho úroveň se v minulosti byla o 2-8 metrů níže než dnešní ulice. Tehdejší terén byl však často zaplavován Vltavou, a tak musel být uměle zvyšován. Během 13. století se tak z původních přízemních prostor stali prostory podzemní, jež byli užívány jako sklepy. Na území dnešního Starého města je známo asi 70 domů, které byli pod současnou úrovní terénu postaveny.

K architektonicky nejstarší části Staroměstské radnice patří dvoudílný románský sál z 12.století. Její částí je i románské okénko, které bylo z bezpečnostních důvodů malé a umístěné vysoko nad zemí. Sál sloužil svému majiteli jako sklad nebo dílna, v tehdejší době se obývalo pouze první patro. Brzy po založení radnice se podzemí stalo obávaným vězením. Své krvavé řemeslo zde vykonával i legendární mistr popravčí Jan Mydlář v 17. století. Právě on sťal hlavy 27 šlechticům, kteří se postavili vládnoucím Habsburkům. Podle tradice při jejich popravě na Staroměstském náměstí ztupil 4 meče.

Románská část podzemí volně přechází do části gotické. Prohlídkový okruh vede přes několik různých domů, o čemž svědčí i nestejná úroveň povrchu. Gotický portál se otevírá do malé místnosti, jež sloužila původě jako ulička mezi dvěma domy a při zasypávání terénu nebyla zasypána, nýbrž zaklenuta a gotický dům byl postaven nad ní. Oblázky, které byly použity jako dlažba pocházejí z řeky Vltavy.

K tomu, abychom se dostali do další části, je nutné překonat několik schodů. Zde míjíme vyschlou studnu, která původně sloužila jako cisterna na dešťovou vodu. Poté, co se podzemí přeměnilo na městské vězení se z ní stala hladomorna. Vězni užívali i další místnosti, o čemž svědčí i jména, která jsou vyrytá na gotickém portálu.

V sousední místnosti nás upoutal pilíř, kde byli zazděné zvířecí kosti. Tento zvyk je pozůstatkem starého pohanského zvyku, který měl majiteli přinést prosperitu či magickou ochranu celému domu. Hned vedle můžeme obdivovat na osm metrů hlubokou studnu, která pochází z přelomu románského a gotického období. Tato studna je jako jediná v radničním podzemí napájena vodou.

Z místnosti pod věží vede schodiště do jejího přízemí. U stěny stojí sochy českých patronů, jež byly původně osazeny na průčelí kaple, kde se po druhé světové válce nahradily kopie. Dřevěný kříž, sestavený z ohořelých trosek východního křídla připomíná hrdiny, kteří padli při obraně radnice v posledních hodinách války. Rozsáhlý komplex radničního podzemí sloužil v posledních dnech druhé světové války jako jedno z center pražského povstání, odboje proti tehdejším okupantům. Byl zde zřízen i provizorní lazaret, kde byli ošetřováni zraněni obránci Staroměstské radnice i civilisté.

Prohlídka je velkolepě zakončena v hlavním vestibulu. Mozaiková výzdoba je poctou českým národním dějinám. Autorem bájných i historicky potvrzených výjevů je Mikoláš Aleš, který byl jedním z nejvýznamnějších představitelů českého výtvarného umění 19. století. Jeho dílo přibližuje hned několik událostí – mytická kněžna Libuše, která svými věštbami předpovídala Praze velkou slávu, sv. Václava, volbu Jiřího z Poděbrad, doba vlády Jagellonců, poprava v roce 1621 a jako nejvýznamnější dobu ilustruje scéna nazvaná „Slovanská Praha“.

Vlastenecký smysl mozaiky neunikl ani nacistickým okupantům, kteří požadovali její odstranění. Aby se předešlo zničení Alšova díla, byla celá mozaika po dobu druhé světové války překryta bílou omítkou. V roce 1947 byla výzdoba vestibulu znovu slavnostně odhalena.

Jako poslední části prohlídky jsme si užili dechberoucí výhled na celé Staroměstské náměstí. Radniční věž se svým hranolovitým tvarem je nepřehlédnutelnou dominantou náměstí. Se svou výškou 69,5 cm byla již v době svého vzniku nejvyšší věží v celé Praze. Její stavba měla především praktický význam – na jejím vrchu sloužili hlásní, jejichž úkolem bylo sledovat okolí a v případě nebezpečí dát městu varovný signál. Kromě akustických signálů se používal červený prapor, který byl na dlouhém bidle vystrčen ve směru, odkud nebezpečí přicházelo. Po setmění byla tímto znamením lucerna s hořící svící. V noci sloužili na věži dva hlásní – zatímco jeden z nich dával signál o stavu ohrožení, druhý seběhl z věže dolů a o nebezpečí informoval představitele města, kteří zajistili potřebná bezpečnostní opatření. Hlásní obývali věž Radnice až do roku 1866, kdy je nahradila moderní požární a hasičská zařízení.

Důsledkem válečných bojů roku 1945 byla věž silně poškozena a musela být velmi náročně zrekonstruovaná.

Do věže byl v 15. století instalován zvon, jenž svým stářím překonal i samotnou radnici. Pocházel z roku 1313 a byl tak nejstarším zvonem ve městě. V radniční věži podlehl zkáze při ostřelování nacisty v roce 1945.

Today we had a unique opportunity to participate in the Prague National History Museum, evening tours of the Old Town Hall. The tour started at 8 o’clock in the evening. Mr. Daniel Rejman made us our mall, which we would like to express our great thanks for a wonderful tour. During the tour, we were able to see the historic interiors of the Town Hall, the Romanesque underground, and finally we had a breathtaking night view of Prague. The tour lasted about an hour and a half.

With Mr. Rejman, we gathered in front of the wooden door leading into the entrance hall, which is very richly decorated with a mosaic. We can see scenes from the very rich history of Prague.

Old Town Hall was founded on the permission of King John of Luxembourg in 1338 as the oldest Prague City Hall. Its headquarters became one of the houses in Old Town Square. In the following centuries, the town hall was expanded by other buildings and rebuilt. However, only the southern wing, consisting of five historic houses, has survived to this day from the Old Town Hall. The entire Northeast Tract was heavily damaged on the last day of World War II on May 8, 1945. Its debris was soon pulled down, and a tree-enclosed area was created. At present, the building is used for the purpose of the Prague Mayor, who receives the most significant visits here.

We started our visit on the first floor of the Tower Town Hall, in the Chapel of Our Lady. Its decoration has been edited several times in recent years, pointing to the wooden memorial boards to the left of the entrance. The chapel is finished with a pentagonal bay, on the sides of which are the neo-Gothic statues of St. Anny and St. Josef of 1887. They were created by Bernard Otta Seeling’s proposal. Painting is from the 19th century. Wall paintings in the sides of the bay are dating back to 1481.

An integral part of the chapel is the sculptures of the Twelve Apostles. Although the astronomical clock dates back to 1410, statuettes had to be re-carved after 1945, when they were partially damaged after the fire.

From the chapel we go to the Municipal Hall, which was the centerpiece of the whole town hall. In these premises, the most important issues concerning the administration of the Old Town of Prague were discussed. In the past, this hall also served as a wedding hall. However, her interior is completely new. The original Renaissance room was destroyed in May 1945, only two new Neo-Gothic portals were preserved from earlier times. The hallmark of the hall is the tapestry with the sign of Prague. The walls are decorated with portraits of Prague Mayors, who were at the head of the city in the 17th and 18th centuries. Unfortunately, the authors are not known. These paintings were part of a collection of 33 Mayor’s portraits that hung at the Old Town Hall until the end of the Second World War.

An attentive visitor will surely notice the dominant wooden staircase that hides one local rarity. Below the staircase there is a small door leading to a medieval prison where some of the participants in the anti-Habsburg uprising, who were executed in 1621 at the Old Town Hall (this event still resembles the 27 crosses, which are located on the sidewalk sidewalk Old Town Hall – note author).

We continue with the tour to the Old Town Hall. This room is one of the most valuable historical interiors of the Old Town Hall. Thanks to its architecture and beautiful decoration we can say that it is the most charming late Gothic hall in Europe. The greatest pride of this room is the sculpture of Christ the Suffering from the early 15th century. We can also admire the angel-shaped consoles on this statue, which bears the Latin inscription „Suffer justice, sons of man.“ This refers to the time when the council hall served as a courtroom. This important function is still brought to the attention of the Goddess of Justice (Justice) on the Baroque tile stoves located in the corner of the room. These stoves are among the largest ones that have survived in today’s Czech Republic. These stalls were placed in the back of the room, and especially for the sake of the councilors and councilors, they were not interrupted by anyone at their meetings.

This room boasts a beautiful Gothic lining and a profiled beam ceiling. This ceiling is painted with renaissance paintings from the 16th century and gilded chains. These chains originally served to protect the city and closed some Prague streets for the night. They were transferred to the council hall in 1638.

Above the front door we can admire the oldest form of the Old Town hall in Prague. Above the portals can be seen its development – the oldest of the 15th century, the Baroque of the 17th century and the most recent emblem, which was made in 1928, exactly ten years after the establishment of the independent Czechoslovak Republic.

Small coats of arms, which are visible just below the ceiling of the room, belong to the 15th and 16th centuries old craftsmen guilds – for example, the characters of fishermen, goldsmiths, potters or shoemakers.

Stained-glass windows bear the anniversaries of significant events. From the same period comes the richly cut neo-gothic chairs, which bear the emblem of Prague and also the mayor’s chair. The biggest attraction of this room even the most valuable neo-gothic chandeliers, which belong to the first electrified lamps on the Czech territory. The latest interior accessories of this room are Art Nouveau central heating housings, which were created by architect Josef Chochol in 1910. This room also has its blackest side. In 1483 it became the scene of defenestration. On the pavement, Jan of the Hat was thrown out of the window. He survived this fall, but later he was dragged down to Old Town Square where he was executed.

The front hall of the meeting hall is led by a unique door, which dates from 1619 – these are some of the few renaissance doors that have been preserved in Prague . At the top there is a depiction of Justice, below the allegory of the Force. These doors were originally part of the Lesser Town Hall and into the Old Town, they were transferred only in 1854. From the outside they are inserted into the red marble portal, which is the symbol of the Dutch Renaissance in Prague. On the walls we can admire two blinds by Václav Brožík, the famous Czech painter of the 19th century. These paintings depict important personalities of Czech history – for example, Charles IV. at the founding of the University of Prague in 1348 and Jan Amos Comenius at the City Hall in Amsterdam. The paintings represent the design of the decoration of the historic building of the National Museum, where later they were made in the form of frescoes. The vase next to the entrance is made of blue sévresque porcelain, and in 1901 it was donated to Prague by the city of Paris. The Art Nouveau base, which carries the emblems of both cities, was designed by Antonín Balšánek, who was an important representative of neo-Renaissance and Art Nouveau architecture, and he also managed the construction of the Municipal House in Náměstí Republiky.

The next room is the Brožík Hall. Compared to others, it stands out for its size – it occupies two floors and a floor plan of the entire building. This hall was built in 1879, and architect Josef Chochol imprinted in 1910 with today’s late Art Nouveau style. Until the end of the Second World War, the Prague City Council met in this hall, the Mayor of Prague is currently using the hall for festive acts. The hall is named after the painter Václav Brožík, who is the author of two large-scale canvases. The first one, „Jan Hus before the Council of the 1415 BC“, portrays the last moments of the life of a medieval priest and preacher, Jan Hus, who was criticized as a heretic for the criticism of the Church and sentenced to death by burning. The second canvas presents the choice of George of Poděbrady to the Czech king in 1458 in the building of the Old Town Hall, nowadays no longer exiting the eastern wing. Slit sizes are 5×7.3 meters and each one weighs about 600 kilograms. To buy a picture where Jan Hus was holding a national collection, the painting cost about 60 million crowns.

The meeting room is adjacent to Jiří’s Hall, which is named after Jiří z Poděbrad. His personality resembles a bust at the head of the room. The white marble was created in 1873 by sculptor Tomas Seidan. Walls carry fragments of wall paintings – we can see Gothic walls or Madonna with a child. We can also admire the ceiling, which has been preserved since the 16th century. The painting by Karel Liebscher shows a panoramic view of the royal city in 1902. The Art Nouveau frame carries the inscription „Prague – the head of the Czech kingdom“ and is decorated with many animal motifs.

The other part of our tour, and no less interesting part, is Romanesque underground. It is actually such a small excursion to the oldest times of the Old City. Its level has been 2 to 8 meters lower than today’s street. However, the terrain was often flooded by the Vltava River and had to be artificially raised. During the 13th century, underground spaces were used as cellars from the original ground floor. In the territory of today’s Old Town is known about 70 houses, which were under the current level of the terrain built.

The architectonically oldest part of the Old Town Hall includes the two-part Romanesque Hall of the 12th century. Its part is a Romanesque window, which was small for safety reasons and located high above the ground. The hall served as a warehouse or workshop for its owner, at that time only the first floor lived. Soon after the town hall was founded, the underground became a dreaded prison. His bloody craft was performed here by the legendary execution master Jan Mydlář in the 17th century. It was he who cut the heads of the nobles who stood up to the ruling Habsburgs. According to the tradition of their execution on the Old Town Square, he lost four swords.

The Romany part of the underground passes freely into the Gothic part. The tour circuit leads through several different houses, as evidenced by an uneven surface level. The Gothic portal opens into a small room, which originally served as an alley between two houses, and when the terrain was filled, it was not covered but concealed and the Gothic house was built above it. The pebbles that were used as pavement come from the Vltava river. To get to the next part, it is necessary to cross several steps. Here we pass the dry well, which originally served as a rainwater tank. After the underground transformed into an urban prison, it became a famine. Prisoners use it or another room, as evidenced by the names that are engraved on the Gothic portal. In the neighboring room, we grabbed the pillar where the animal bones were walled. This habit is a remnant of the ancient pagan custom, which had the owner to bring prosperity or magical protection to the whole house. Right next we can admire an eight-meter deep well, which dates back to the Romanesque and Gothic periods. This well is the only one in the radar underground water-fed.

From the room below the tower leads the stairs to its ground floor. At the wall there are statues of Czech patrons, which were originally mounted on the front of the chapel, where copies were replaced after World War II. A wooden cross composed of burned debris of the east wing reminds the heroes who fallen in defense of the town hall in the last hours of the war. The extensive complex of the underground base served as one of the centers of the Prague uprising in the last days of the Second World War, resistance against the occupiers of that time. There was also a provisional hospital, where they were wounded by the defenders of the Old Town Hall and the civilians.

The tour is spectacularly finished in the main vestibule. Mosaic decoration is a tribute to Czech national history. The author of legendary and historically confirmed paintings is Mikoláš Aleš, one of the most prominent representatives of Czech art of the 19th century. His work draws on several events – mythical princess Libuše, who, with her prophecies, predicted Prague great glory, Wenceslas, the election of Jiří z Poděbrad, the rule of the Jagiellons, execution in 1621 and the most significant period illustrates the scene called „Slavonic Prague“. The patriotic sense of the mosaic did not escape even to the Nazi occupiers who demanded its removal. In order to prevent the destruction of Alsha’s work, the entire mosaic was covered with white plaster during the Second World War. In 1947 the vestibule decor was re-opened.

As a last part of the tour, we enjoyed a breathtaking view of the Old Town Square. The Town Hall tower with its prismatic shape is an overtly dominant square. With its height of 69.5 cm it was already the highest tower in Prague at the time of its creation. Its construction was of particular practical significance – its top was served by a report whose task was to observe the surroundings and, in case of danger, give the city a warning signal. In addition to the acoustic signals, a red battalion was used, which was pushed out in the direction of the danger. After dark, this sign was a lantern with a burning candle. At night, two reports were on the tower-one of them indicating the state of danger, the other running down the tower, and informing the city’s guards about the security measures. Signals housed the Tower of the Town Hall until 1866, when it replaced modern fire and fire equipment. As a result of warfare in 1945, the tower was severely damaged and had to be very demandingly renovated. A bell was installed in the tower in the 15th century, and its town was overrun by the town hall itself. It was built in 1313 and was the oldest bell in town. In the City Hall, he died in the shooting of the Nazis in 1945.

Share
5 komentářů

Add a Comment

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

error: Content is protected !!