Výstava Moser – Příběh křišťálu

Příběh světoznámé značky Moser se začal psát před 160 lety díky Ludwigu Moserovi, talentovanému rytci a obchodníkovi a tvůrci stejnojmenné obchodní firmy. Založení firmy nedaleko Karlových Varů navštěvovaných zámožnou klientelou už od prvopočátku předurčilo orientaci firmy na nejnáročnější klientelu. Nápojové soubory, dekorativní díla a unikátní rytiny získali Moserovi díky své jedinečnosti obdiv i úctu a dodnes jsou vyhledávány osobnostmi z celého světa.

Historie firmy Moser

Historie tvorby značky Moser lze rozčlenit do několika období.

První období 1857 – 1900 bychom mohli nazvat „Cestou ke slávě“. Druhá polovina 19. století je obdobím světových a průmyslových výstav, které určovali trendy i ve sklářství. Moser získal několik vysokých ocenění, například v roce 1878 získal bronzovou medaili ze Světové výstavy v Paříži nebo v roce 1893 bronzovou medaili ze Světové výstavy v Chicagu.Jeho sklo se díky dokonalému řemeslu a výtvarné dokonalosti brzo stalo synonymem luxusu. V té době se západní svět zhlédl ve své minulosti a umění orientu. Do módy se vrací  vše od antiky po empír. Nové tvary, motivy, dekory se objevily díky umění exotických zemí, jedním z nejvýznamnějších zdrojů secese. Rozhled a důraz na kvalitu mu přinesli jak podnikatelský úspěch, tak i respekt sklářského světa.

Druhé období tvorby můžeme zařadit do období 1900-1918. Na počátku 20. století firma Moser ve sklárně, dekoračních dílnách a v obchodu zaměstnávala již 400 lidí. A poptávka stále rostla. Základem firemního úspěchu byla pečlivá volba novinek, které byli navrhovány v souladu s módními trendy, promyšlený marketing a důkladné budování značky. To sklárnu odlišovalo od většiny české konkurence.

Umění secese vstoupilo do sklářství na Světové výstavě v Paříži, kde v r. 1900 získal stříbrnou medaili. Na několik let odsunul do pozadí zájem o historické styky a to pouze proto, aby se o pár let později stali znovu oblíbenými baroko, empír či biedermeier.

Firma se před první světovou válkou začala věnovat též luxusním nápojovým souborům, jejichž kupci se stali zámožní, mocní a urození lidé z celého světa. Podobou nových kolekcí se zabýval zejména Leo Moser. Pod jeho vedením se ve sklárně zrodila zdobná technika oroplastiky a ikona jménem Splendit. Způsob stolování vyšších společenských vrstev vždy vyžadoval dokonalé vybavení. Proniknout ale k takovým zákazníkům nebylo snadné. Firmě Moser se to podařilo již neoempírovým souborem Royal z roku 1907, jehož zákazníkem se stal anglický král Eduard VII., pravidelný návštěvník Karlových Varů. Ludwiga Mosera a jeho syny dokonce jmenoval svými dvorními dodavateli. Velmi úspěšnými se stali též soubory Copenhagen a Marie Terezie, první využívající optických efektů brusu, druhý vycházející v tvaru i dekoru ze stolního vybavení rakouské císařovny.

Vznik Československa prohloubil závislost domácího sklářství na exportu. Nejdříve krátká konjunktura a poté světová krize 30. let na něj proto dopadli plnou silou. Výkyvům poptávky se Moserové snažili čelit investicemi – zvýšením výrobních kapacit, technologickými inovacemi, novými prodejnami a spoluprací s výtvarníky. Rodinná firma proto byla změněna na akciovou společnost. Poslední Moser ze správní rady odešel v roce 1934.

Dozvuky secese, všudypřítomné historismy, art deco a funkcionalismus, to vše bylo příznačné pro stylovou změť první československé republiky. Ředitel sklárny Leo Moser, sám ctitel novoklasicismu, proto začal nabízet prostor zejména německým a rakouským designérům vyznávajícím aktuální estetiku, aby dokázal držet krok. Investoval též do modernizace závodu a vývoje nových sklovin barvených vzácnými zeminami, jež se vřadily k základním stavebním kamenům značky. Ještě zvýšily její světové renomé, díky němuž se sklárna mohla, jako jedna z mála v Evropě, uměleckému a luxusnímu sklu věnovat i soumračných letech druhé světové války.

Po druhé světové válce byla sklárna zestátněna. Přestože nové vzory vznikaly ve spolupráci s akademicky vzdělanými výtvarníky, základem výrobního programu zůstávaly osvědčené vzory z minulých desetiletí. Nové výtvarné impulsy přicházeli též díky účasti státu na mezinárodních výstavách, kde vize o moderní podobě světoznámé značky Moser nemohla chybět.

Vláda lidu s sebou přinesla ambici ukázat světu, že socialismu není rovno. A to i v oblasti umění a uměleckého řemesla. Státní hospodářství navíc umožňovalo investice do vzorování bez důrazu na okamžitý ekonomický efekt. Díky invenci českých výtvarníků, zručnosti zaměstnanců sklárny a politické vůli tak mohly vzniknout pozoruhodné artefakty a prototypy, jimiž se Moser představil v Miláně, Bruselu, Moskvě či Montrealu. V nabídce se poprvé objevují abstraktní malby a rytiny nebo pro firmu atypické technologie. Novou tvář se umělci snažili vtisknout i nápojovému sklu.

Mezi lety 1957 – 1961 uvedla sklárna na trh soubor obřích číší, jenž se stal komerčním hitem. Stál za ním ředitel pražského obchodu firmy František Chocholatý. Úspěchu se první z nich dočkaly již na světové výstavě v Bruselu roku 1958 jako součást kolekce sklárny oceněné Grand prix.

Když se sklárna stala opět soukromým podnikem, nebyl úspěch samozřejmostí. Firma musela obnovit přímý kontakt se zákazníky, udržet stávající trhy a získat nové, posílit značku. Prozíravě též pokračovala při vzorování skla s externími designéry, což vhodně doplnilo a rozšířilo stávající sortiment.

Sametová revoluce v Československu byla pro sklářství zlomem zejména politicko-ekonomickým, nikoliv uměleckým. Rozhled po světové konkurenci výrobci i designéři měli, protože v dobách socialismu uůstal tento obor výrazně exportně zaměřený. Otázkou ale  bylo, jak velký prostor vyhradit novinkám a jaký zavedenému sortimentu. Ne všechny české sklárny odpověď nalezly, Moser však ano. Některé z návrhů uvedených na trh v těchto letech se úspěšně vyrábí dosud. Firma se také začala samostatně účastnit významných zahraničních komerčních veletrhů a přehlídek.

Úzká spolupráce s výtvarníky patří k firemní tradici. Soutěž pro studenty středních a vysokých škol Cena Ludwiga Moser ji nejen rozvíjí, ale zároveň podporuje i rozvoj mladých talentů, kterým dává možnost podílet se na budoucí podobě světoznámé značky. Proto jsou též vítězné návrhy každého ročníku součástí aktuálních kolekcí sklárny a nechybí na žádné z významných výstavních akcí, jichž se Moser účastní.

 

U příležitosti 160. výročí založení firmy Moser spojili síly současní mistři skláři se sklářskými výtvarníky a designery, aby vytvořili výroční kolekci Moser 2017. Z historických vzorů sklárny byly vybrány a dnešními mistry oživeny nejkrásnější stylové i nadčasové ukázky umění našich předků. Díky tomu, že sklářské řemeslo je v Moseru pečlivě předáváno z generace na generaci, vznikla díla vysoké umělecké hodnoty vyrobená stejnými originálními postupy jako před více než sto lety.

Výstava Moser se konala do 22.3.2017 ve výstavní síni Obecního domu. Výstava se konala ve dvou místnostech, z nichž jedna místnost představovala historickou tvorbu firmy Moser, ta druhá tvorbu novodobou, současnou. Na výstavě byli k vidění mnohé z nejzajímavějších kousků za celou dobu historie sklárny. Na následujících řádkách bych ráda představila ta díla, která nás na výstavě nejvíce zaujali.

Váza Eagle (1885)

Váza je zdobená krycími barvami a zlatem provedenou malbou s dominantním plasticky ztvárněným orlem a žaludy. Jedná se o původní tvar i dekor přenesený do současnosti a vytvořený současnými technickými postupy.

Emily (1910 – 1913)

Tvar stolní lampy přesně odpovídá jejímu předobrazu ze zákresové knihy sklárny. Secesí inspirovaný motiv kosatců navrhl a stvořil mistr rytec Milan Holubek. Eleganci lampy umocňuje broušená noha, její jemnost a přirozenou krásu dotváří světle modrý nádech skla a pozlacená mosazná montura. Proto působí nejen velmi současně, ale i jedinečně a luxusně.

Fenomén Splendit (1911)

Soubor firma uvedla na trh v roce 1911. Sklárnu tehdy vedl Leo Moser. Elegantní klasicistní tvary, kombinace jemného a robustního broušeného empírového dekoru, zlacený, později technikou oroplastiky zakotvený secesí poučený pás s akantovým ornamentem pod okrajem pohárů a nádob, to vše dohromady stvořilo set, jenž se stal záhy po svém vzniku symbolem luxusu. I proto jej v roce 1947 československý prezident Edvard Beneš neváhal věnovat jako svatební dar pozdější anglické královně Alžbětě II. Kdo je autorem tohoto návrhu je však stále obestřeno tajemstvím. Nemálo k němu ale jistě přispěl Leo Moser, jenž do nových kolekcí systematicky zařazoval vzory inspirované slavnými epochami nejen českého, ale i evropského sklářství. Jeho mezinárodní rozhled, respekt ke vkusu zákazníků a vytříbené estetické cítění, to vše stvořilo – společně s umem sklářů – soupravu Splendit, skutečné sklo králů. Finský prezident Paasikivi, saudskoarabský král Faisal, egyptský král Fuad, mahárádža z Hajdarábádu či vlády Pákistánu a Alžíru, ti všichni podlehli kouzlu jednoho z nejznámějších nápojových souborů světa.

Kolekce Animor (1926, Rudolf Wels)

Kolekce byla stvořena ve stylu Art Deco, jenž s oblibou často využíval exotické motivy a inspirace. Ve 20. letech 20. století se svět ještě vzpamatovával z tragické první světové války. Lidé chtěli zapomenout, bavit se, žít každý den naplno. A tomu vycházel vstříc hravý dekorativismus v umění, řemeslech či architektuře.

Dvě volavky/doma (1963, Luboš Metelák)

Vázy z roku 1963 jsou výtečnou ukázkou návrhářské tvorby Luboše Meteláka jenž s oblibou využíval jednoduchých konických váz pro vlastnoručně ryté, výrazně stylizované a kombinované figurální, reliéfní či lineární motivy, často zdůrazněné kontrastem mezi leštěnými a matnými plochami.

Object (1969, Vladimír Jelínek)

Návrhy Vladimíra Jelínka pro Moser jsou často vytříbená umělecká díla. Jsou odvážné i poetické zároveň a představují značku v její experimentální podobě na pomezí designu a volného umění. Za hutně tvarované, foukané a podjímané masivní vázy s důmyslně broušenými průhledy do nitra sklad autor v roce 1970 získal Bavorskou státní cenu se zlatou medailí. Jejich současná podoba odhaluje poutavý vnitřní svět křišťálu plný neobyčejných příběhů.

Apokalyptičtí jezdci (1990, Ivan Chalupka)

Dokonale provedená plastická rytina dnes patří k typickým znakům uměleckého moserovského skla. Mezi prvními, kdo začal tuto náročnou řemeslnou techniku ve sklárně používat, byl mistr rytec Ivan Chalupka. Své výjimečné schopnosti, cit pro detail a trpělivost ukázal i při excelentním přenesení dřevořezu Albrechta Dürera Apokalyptičtí jezdci z roku 1498 do křišťálu Moser.

Hruška (2011, Lukáš Jabůrek)

Umělecký ředitel sklárny Moser je nejen hlavním tvůrcem výtvarné koncepce značky, ale i výtečným brusičem. Ke své práci přistupuje s respektem ke sklu a lidem, kteří jej tvoří a užívají. Jeho objekty dokazují, že pokora rozhodně není překážkou invence. Umění a řemeslo se v nich totiž dokonale prolínají, aniž by se jedno povyšovalo nad druhé. Lukáši Jabůrkovi se tak daří ctít tradici značky a zároveň do ní přinášet současné trendy.

Blues (2013, René Roubíček)

Návrhy doyena sklářského umění, jednoho ze světoznámých otců zakladatelů fenoménu českého skla, patří k tomu výtvarně nejodvážnějšímu, co sklárna nabízí. Roubíček je vizionář, jenž rozmlouvá se sklem. A činí ho tak ve volné tvorbě i designu. Jeho přístup je jedinečný a pro značku Moser velmi inspirativní. Protože sklenění svět René Roubíčka nemá žádných hranic.

Melody (Studio IRDS)

Monumentální broušenou vázu Melody tvoří pět váz, křišťálová špička a základní podstavec. Zvlněná silueta s barevnými přechody do křišťálu se rozplývajících nádechů moserovských rubínů souzní s přesně a ladně vedenými výbrusy. Speciální zabarvení jednotlivých váz jsou rozechvívané nuance údery akordů souznící v křišťálovém těle hudby.

Sky (Milan Knžák)

Váza nebo etuje Sky je minimalistický křišťálový objekt zdobený barevnými nálepy, které se hlásí k barokním technikám. „Kontrast je jedním z prvků typických pro mou práci.“

Dáma s hranostajem (Vlastimil Selinger)

Tento obraz je jedním ze čtyř dochovaných malovaných portrétů, které Leonardo namaloval. Mistr rytec Vlastimil Selinger náročným postupným odrýváním tmavě modrého křišťálu docílil přesného šerosvitu a charakteru malované předlohy. Rytina působí jemností a čistým zpracováním, čímž nás přenáší do období renesance a podtrhuje mistrovství tohoto významného díla.

Lustr pro Ludwiga Mosera

Exkluzivní lustr z broušeného křišťálového sklad s konstrukcemi zdobenými 24 karátovým zlatem, vážící téměř 200 kg, je oslavou lidské odvahy, píle a cílevědomosti, jež dokáže sny měnit ve skutečnost – holdem Ludwigu Moserovi, který položil pevné základy jedné z nejznámějších značek luxusního skla.

Jeho autory jsou umělecký ředitel sklárny Lukáš Jabůrek a výtvarník Filip Houdek. Světovou unikátností lustru jsou v několika vrstvách zlacená ramena 24-karátovým zlatem. Na ramenech lustru je zavěšeno 133 ověsků z ručně foukaného a broušeného křišťálu ve zlatavé barvě skloviny topas, které  jsou zdobeny oroplastikou a malovány 24-karátovým zlatem. Toto dílo se rodilo bezmála jeden rok a podílelo se na něm kolem 40 lidí.

Share

Add a Comment

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

error: Content is protected !!